Farář a spisovatel Alois Dostál

Až půjdete přes úvalské náměstí, zastavte se u výrazného světlého domu č.p 45. Je to úvalská fara, kde si na průčelí domu, můžete všimnou busty šestého úvalského faráře Aloise Dostála.

Cesta k samostatné úvalské faře byla v minulosti poměrně složitá. Dlouhá léta, až do roku 1343 patřily Úvaly k farnosti v Horkách a později k farnosti tuklatské. Po obnovení hradešínské farnosti roku 1734, jsme přešly pod Hradešín. I ten byl stále Úvalům velmi daleko a tak žádali úvalští samostatnou duchovní správu. Vyhověno jim bylo v roce 1856 a po dlouhém hledání byl zakoupen statek č.p. 45. Byla zde vystavěna jednopatrová budova, na jejíž stavbu přispěl i císař Ferdinand I. Od roku 1856 na faře působilo hned několik farářů, až sem roku 1906 nastoupil asi nevýraznější Alois Dostál.

sbírka J. Štorka

Ten, co by farář, ale i literární a divadelní autor zde byl velmi činný, proto i většina děl pochází právě z této doby. Psal povídky a divadelní hry převážně z lidového prostřední nebo s historickou tématikou. V Úvalech byl velmi oblíbený a snad nebylo spolku, kde by se neúčastnil. Krom toho hrál s ochotníky divadlo nebo přednášel s dětmi v Úvalech i okolí. Je také autorem první knihy o Úvalech z roku 1914 s názvem "Ouvaly". Jeho spisy vyšly i v ameriském časpise "Hlas". V roce 1928 na oslavu svých 70tých narozenim byl pražských arcibiskupem jmenovám čestným konsistoriálním radou. Zemřel o pár let později, 13.6 1934 v Úvalech. Z jeho pohřbu se dochovala fotografie i smuteční oznámení.

sbírka J. Štorka

Jeho literární činnost byla oceněna ministerstvem školství a 14. června 1936 mu byla na farním úřadě slavnostně odhalena bronzová busta. Tu však čekal ještě zajímavý osud. V Úvalech vydržela jen pár let, než byla za protektorátu zkonfiskována pro válečné účely. Po osvobození se do Úval busta naštěstí vrátila zpět.