Hotel "U českého lva"

Tentokrát mě zaujalo místo, kde již dneska nic není. Ale ještě před pár lety bylo a většina úvaláků si to dobře pamatuje. Mám na mysli jednu z nejstarších dominant našeho města a zcela jistě nejstarší hospodu v Úvalech. Stála tu na nynější zelené louce vedle základní školy stovky let a názvů vystřídala celou řadu. Říkalo se jí hospoda panská, vrchnostenská, dolejší, dominikánská, U bílého lva, U lva a až nakonec zůstalo "U českého lva".

Úvaly roku 1892 - kniha "Úvaly jindy a nyní 1923"

Ve starých písemnostech se nepřímo mluví o hostinci v Úvalech již okolo konce roku 1349. Hostinec v podobě, kterou si úvalští pamatují, byl postaven roku 1706 na místě dvou pustých a pobořených usedlostí. Maškovského selského gruntu a Krejčovské chalupy. Letopočet "A. 1706" býval vytesaný na klenáku hlavní pískovcové brány. Stavitelem byla vrchnostenská kancelář ve Škvorci a vládnoucí kníže Jan Adam Ondřej z Liechtenštejnu, který tak zužitkoval výhodné místo v ohybu náměstí při císařské silnici. Některé prameny zase popisují, že hostinec nechala postavil až jeho dcera kněžna Marie Terezii Savojská, která se tu podle legendy později zjevovala v podobě bílé paní. Prvním nájemníkem zájezdního hostince tehdy nazvaném "U Bílého lva" byl Jiří Doubrava, jedna z velmi významných osobností 18. století v historii Úval

auto: Myslivec - kniha "Úvaly jindy a nyní 1923"

Sídlil zde poštovní úřad i obchod,  přepřahali se zde koně na formanských povozech, chvíli zde probíhala školní výuka, sídlila zde záložna i místní politická strana. Ve válečných dobách byl zase hostinec útočištěm pro vojáky všemožných pluků a armád. V době největší slávy to ale bylo zdejší společenské centrum a bylo zde hodně živo. Hostinec také uvítal několik vzácných návštěv. Byl zde ubytován třeba arcivévodu Albrechta Fridricha Rakousko-Těšínského se svým štábem během prusko-rakouské války. Na jeho počest se zde také konala taneční zábava, kde si princ sám zatancoval. Mezi další zajímavé hosty z pozdější doby patří třeba spisovatel a publicista Stanislav Kostka Neuman, který zde pobýval v roce 1923.

V pozdější době hostinec vystřídal spoustu majitelů, až byl v roce 1948 znárodněn. Poslední, kdo budovu využíval, byly úvalské sběrné suroviny. Přes její nenahraditelnou historickou hodnotu a protest některých obyvatel byla budova hostince zbourána v roce 1988. Pro Úvaly to byla velká škoda a přišli jsme o jednu ze svých nejstarších památek.
Z této doby se dochovala fotogalerie Jiřího Štorka, ze září 1987, mapující demolici.